V neděli 6. září dorazila smutná zpráva, že v 82 letech zemřel jeden z předních představitelů československé Nové vlny Jiří Menzel. Pojďme si připomenout jeho odkaz.
Oscarový snímek Jiřího Menzela, ve kterém se nevinný mladíček Miloš Hrma zaučuje coby novopečený železničář na malé železniční stanici a zároveň prožívá nelehké období svého dospívání, to vše v kontextu druhé světové války. Po neúspěšném pokusu o sebevraždu z nešťastné lásky se však zaučí jak pro práci ve stanici, tak v intimním vztahu k ženě. Svou mravní sílu však prokáže úplně jiným, neobyčejným způsobem. ⭐️ 76 %
V poněkud zpustlých říčních lázních na břehu řeky Olše se denně setkávají tři postarší pánové: majitel lázní Antonín Důra, sečtělý abbé Roch a major ve výslužbě Hugo. Počasí je nestálé, většinou poprchává a tak má pan Důra nouzi o zákazníky. Většinu času tudíž tráví v rozmluvách a drobných půtkách se svými přáteli. Žádná hádka ovšem není tak vážná, aby ji nespravila sklenice vína a pár utopenců s cibulí. Rozruch do jejich života však přinese potulný kouzelník Arnoštek a především jeho půvabná schovanka Anna. Ta totiž hned při prvním večerním vystoupení okouzlí každého ze tří svérázných filosofů. A ti se o ni začnou každý po svém ucházet...Vladislav Vančura za své nejlepší dílo považoval právě útlou knížku rozprav tří přátel, v nichž se zabývali smyslem existence, krásou a věrností žen a nepostižitelností rozmarů letního počasí. Ovšem hlubokomyslná věta jednoho z nich "Tento způsob léta..." se stala známou až díky filmu, který v roce 1967 natočil režisér Jiří Menzel. S naprostou jistotou a velkou uměleckou erudicí zvládl problém adaptace Vančurovy prózy do řeči filmových obrazů. Vytěžil z ní obrazy plné krásy, poezie a životní moudrosti. A přesně věděl, kdo se do postav, promlouvajících krásným, ale přece jen literárním jazykem, převtělí - Rudolf Hrušínský, Vlastimil Brodský a František Řehák. Půvabnou Annu ztvárnila Jana Preissová, tehdy ovšem pod svým dívčím jménem Drchalová. ⭐️ 72 %
Film se odehrává v kladenských ocelárnách, kam byli posíláni na brigádu "političtí provinilci" (živnostníci, intelektuálové i lidi pevní v náboženské víře) a také ženy a dívky, uvězněné za pokus o útěk za hranice, tzv. "kopečkářky". ⭐️ 76 %
Manžele Oldřich a Věra touží po chalupě na venkově, a proto jsou nadšeni, když jim Děda Komárek pronajme jednu místnost a slíbí prodat celou chalupu. ⭐️ 77 %
V maloměstském pivovaru se snaživý a úzkostlivý správce Francin předem děsí překvapení, která mu stále připravuje jeho bratr Pepin a ke kterým se s chutí přidává i manželka Maryška. Ta je schopna uspořádat nečekanou zabijačku, dokonale pohostit nepřístupné členy správní rady, vylézt na vysoký pivovarský komín a nechat si přistřihnout dlouhé vlasy do módně krátkého účesu. Příjemná a zábavná podívaná plná dobré pohody a lákavě pěnivého piva, které Magda Vášáryová dokáže vypít s neodolatelným půvabem. ⭐️ 76 %
Nezapomenutelný spor dvou mysliveckých spolků nad zastřeleným kancem. Povídka je vlastně portrétní miniaturou sousedů, s nimiž Bohumil Hrabal žil uprostřed chatové oblasti v Kersku nedaleko Prahy. Většina literárních postav má svůj reálný a živý předobraz. S neopakovatelným vypravěčským stylem spisovatele a skvělou profesionální technikou režiséra se před vašima očima rozvíjí nostalgická, ale především hluboce lidská freska žánrových příběhů lidí a lidiček žijících v Polabí. Znovu ožívají pan Franc, Leli, rodina hostinského z Hájenky a nezapomenutelný příběh sporu dvou mysliveckých jednot nad zastřeleným kancem. Ve filmu se snoubí poetično s realistickým popisem, stylizovaná nadsázka s humornou drobnokresbou, události veselé s událostmi smutnými. ⭐️ 75 %
Klasika všech klasik z pera Zdeňka Svěráka a v režii Jiřího Menzela plná legendárních postav, hlášek a laskavosti. ⭐️ 78 %
Zámeček Kratochvíle, 20. léta: Nový majitel panství velkostatkář Stoklasa a jeho rodina jsou poctěni návštěvou svérázného cizince, který se představí jako kníže a plukovník. Někteří mu věří, jiní ho mají za podvodníka... Půvabný film s neopakovatelně nostalgickou atmosférou. ⭐️ 72 %
Jiří Menzel zemřel v 82 letech po těžkých třech letech, kdy byl následkem zánětu mozkových blan navzdory úspěšnému zákroku upoután na invalidní vozík. Naposledy se ve filmu objevil v roce 2018 v dramedii Tlumočník režiséra Martina Šulíka. Ostatně Menzel byl napříč svou letitou kariérou nejen schopným režisérem, ale rád se pohyboval i před kamerou, kam si ho vybírala i řada kolegů. Přesto si ho filmový svět bude pamatovat především jako kreativního lodivoda a jednoho z hlavních představitelů éry československé Nové vlny společně s Milošem Formanem a Věrou Chytilovou.
Za nejznámější Menzelův film můžeme označit Ostře sledované vlaky z roku 1966, za které získal Oscara. Jeho filmografie v období 60.-80. let je však plná výtečných a nezapomenutelných filmů, které patří do pomyslného zlatého fondu. Kromě dalších adaptací knih Bohumila Hrabala, jako Perličky na dně, Postřižiny či Slavnosti sněženek točil skvěle i podle "svěrákovských" scénářů. Ostatně za Vesničko má středisková si odnesl oscarovou nominaci. Posledním režijním počinem Menzelovy kariéry zůstane nepovedená komedie Donšajni.
Svérázné povídky Bohumila Hrabala přitáhly v 60. letech pozornost mladých filmařů, kteří v nich nalezli netušenou poezii všedního života. Žánrové ladění i vyznění příběhů je rozličné, (ne)herecké ztvárnění mistrně evokuje hrabalovsky pábitelské postavičky. Zavítáme mezi nadšence automobilových závodů, navštívíme dva staříky v nemocnici, ocitneme se v libeňské hospodě, nechybí ani instalatér zamilovaný do cikánské dívky. Příběhy jsou černobílé, jedině návštěva pojišťováků v domě naivního malíře je natočena barevně ⭐️ 67 %
⏰ 7. 9. 2020 🧑💼 Petr Semecký 📰 České novinky 🩶 20
Další: Novinky · České · Tipy · Data · Kvízy · Trailery · Rozhovory · Vše